Analýza DNA

Analýza DNA je specifická archeologická metoda, která se používá k určení fyziologických znaků testovaného jedince.[1]

DNA

DNA neboli deoxyribonukleové kyselina je obsažena v každé buňce a nese genetický materiál, který se předává při procesu rozmnožování z rodičů na potomky. Studiem genů, které tvoří DNA, se zabývá molekulární genetika. Můžeme také rozlišit dva typy DNA: jaderné, které je součástí buněčného jádra, a mitochondriální, které se nachází v mitochondriích.[1][2]

Historie

Molekula DNA byla objevena již v roce 1869. V 80. letech dvacátého století došlo ke zveřejnění studií, které se zabývaly DNA v souvislosti s historií. V současnosti má analýza DNA velký vliv nejen na zkoumání pozůstatků lidských jedinců, ale také ostatků zvířat a zbytků rostlin. Zachovalost DNA může být ovlivněna mnoha faktory jako jsou stav pozůstatků, kontaminace cizí DNA, způsob uložení pozůstatků atd. Na území Česka jsou zpravidla jediným zdrojem získávání informací o DNA lidských jedinců nebo zvířat kosti a zuby. Ovšem v Egyptě a dalších místech s příhodným klimatem dochází k zachování také měkkých tkání jedinců.[3]

Dělení analýzy DNA a využití

Analýza DNA se dělí na dva typy: absolutní a mitochondriální. Absolutní analýza DNA zkoumá šroubovici jako celek, z čehož je možno zjistit pohlaví, v jakém věku zkoumaný jedinec zemřel, jaké měl nemoci atd. Mitochondriální analýza DNA porovnává rozdíly mezi tehdejší a dnešní populací za pomoci studia chromozomu Y, který je v podstatě neměnný v průběhu historie, což vede mimo jiné k diskuzím o migraci skupin osob v minulosti. Výsledkem analýzy DNA je tedy zejména zjištění pohlaví, dožitý věk jedince a jakými nemocemi trpěl. Pak také rodinné vazby, migrace či genetické rozdíly.[4]

Praktické využití

Analýza DNA byla využita například při nejstarším zachycení chrta na území ČR u kostí nalezených na hradišti Starý Těšín u obce Chotěbuz-Podobora. Tento chrt se na české území pravděpodobně dostal jako dar z přímořských oblastí. Na českém území hrála analýza DNA také významnou roli při zkoumání velkomoravského pohřebiště ve Znojmě-Hradišti, kde byly odebrány vzorky z celkem 63 hrobů a následně analyzovány z důvodu zjištění pohlaví jedinců, vztahů mezi nimi a dědičných onemocnění sužujících jejich společnost.[5][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Renfrew, Bahn (2020)
  2. ↑ Bastlová (2010), s. 10
  3. ↑ Bastlová (2010), s. 21–25
  4. ↑ Bastlová (2010), s. 26–29
  5. ↑ NÝVLTOVÁ FIŠÁKOVÁ, Miriam. Přírodovědné analýzy v archeologii. arub.avcr.cz [online]. Akademie věd ČR [cit. 2018-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-06. 
  6. ↑ Bastlová (2010), s. 31–36

Literatura

  • BASTLOVÁ, Petra. Přínos analýz DNA při zkoumání kosterních pozůstatků z velkomoravského pohřebiště ve Znojmě - Hradišti a některých dalších nalezišť. Brno, 2010. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 10. Dostupné online.
  • RENFREW, Colin; BAHN, Paul. Archaeology. Theories, Methods a Practice. 1. vyd. Londýn: Thames & Hudson Ltd, 2020. 672 s. ISBN 9780500294246. (anglicky) 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.