Andrew Wiles
Andrew Wiles | |
---|---|
Andrew Wiles (2005) | |
Narození | 11. dubna 1953 (71 let) Cambridge |
Alma mater | Mertonova kolej (1971–1974) Univerzita v Cambridgi (do 1980) King's College School Clare College The Leys School |
Pracoviště | Univerzita v Cambridgi (1975–1980) Harvardova univerzita (1977–1980) Princetonská univerzita Institut pro pokročilé studium |
Obor | teorie čísel |
Ocenění | Whiteheadova cena (1988) společník Královské společnosti (1989) Rolf Schock Prize in Mathematics (1995) Fermatova cena (1995) Maryam Mirzakhani Prize in Mathematics (1996) … více na Wikidatech |
Rodiče | Maurice Wiles a Paddy Mowll |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Andrew John Wiles (* 11. dubna 1953 Cambridge) je britský matematik žijící v USA, držitel mnoha vědeckých ocenění a člen několika vědeckých společností. Proslavil se zejména svým důkazem Velké Fermatovy věty, získaným roku 1994.
Život a vědecká dráha
Již ve svých deseti letech našel knihu, ve které byla Velká Fermatova věta, usoudil, že její formulace je tak jednoduchá, že i on ji ve svých deseti letech byl schopen pochopit. Od té chvíle věděl, že tento problém neopustí, dokud jej sám nevyřeší.[1]
V Cambridgi získal základní a středoškolské vzdělání. Na Oxfordské univerzitě získal v roce 1974 titul bakaláře, pak v roce 1980 titul Ph.D. Následně se stal profesorem na Princetonské univerzitě, působil ve Francii a pak ve stopách svého otce na Oxfordu.
Kromě důkazu Velké Fermatovy věty, vytvořeného s pomocí Richarda Taylora, získal další důležité výsledky v oblasti teorie čísel. V současnosti je profesorem a vedoucím katedry matematiky na Princetonské univerzitě. Za svůj největší objev byl oceněn celou řadou cen a vyznamenání; v roce 2016 obdržel Abelovu cenu.
O Fermatově problému a jeho řešení vyšla kniha Simona Singha: Fermat's Last Theorem (v češtině Velká Fermatova věta, Academia, 2000).
Odkazy
Reference
Literatura
- WILES, Andrew. Modular elliptic curves and Fermat's Last Theorem. Annals of Mathematics. Roč. 2005, čís. 142, s. 443–551. Dostupné online [cit. 2016-07-09]. ISSN 0003-486X. (anglicky) Archivováno 10. 5. 2011 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrew Wiles na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Držitelé Abelovy ceny | |
---|---|
Jean-Pierre Serre (2003) • Michael Atiyah, Isadore Singer (2004) • Peter Lax (2005) • Lennart Carleson (2006) • Srinivasa Varadhan (2007) • John Griggs Thompson, Jacques Tits (2008) • Michail Gromov (2009) • John Tate (2010) • John Milnor (2011) • Endre Szemerédi (2012) • Pierre Deligne (2013) • Jakov Sinaj (2014) • John Forbes Nash, Louis Nirenberg (2015) • Andrew Wiles (2016) • Yves Meyer (2017) • Robert Langlands (2018) • Karen Uhlenbeck (2019) |
Nositelé Wolfovy ceny za matematiku | |
---|---|
1978–1979 | Israel Gelfand / Carl Ludwig Siegel (1978) • Jean Leray / André Weil (1979) |
1980–1989 | Henri Cartan / Andrej Nikolajevič Kolmogorov (1980) • Lars Ahlfors / Oscar Zariski (1981) • Hassler Whitney / Mark Grigorievič Krejn (1982) • Čchen Sing-šen / Pál Erdős (1983/84) • Kunihiko Kodaira / Hans Lewy (1984/85) • Samuel Eilenberg / Atle Selberg (1986) • Kijoši Itó / Peter Lax (1987) • Friedrich Hirzebruch / Lars Hörmander (1988) • Alberto Calderón / John Milnor (1989) |
1990–1999 | Ennio De Giorgi / Ilja Pjatěckij-Šapiro (1990) • Lennart Carleson / John Griggs Thompson (1992) • Michail Gromov / Jacques Tits (1993) • Jürgen Moser (1994/95) • Robert Langlands / Andrew Wiles (1995/96) • Joseph Keller / Jakov Sinaj (1996/97) • László Lovász / Elias Menachem Stein (1999) |
2000–2009 | Raoul Bott / Jean-Pierre Serre (2000) • Vladimir Arnold / Saharon Šelach (2001) • Mikio Sató / John Tate (2002/03) • Grigorij Alexandrovič Margulis / Sergej Petrovič Novikov (2005) • Stephen Smale / Hilel Fürstenberg (2006/07) • Pierre Deligne / Phillip Griffiths / David Mumford (2008) |
2010–2019 | Čchiou Čcheng-tung / Dennis Sullivan (2010) • Michael Aschbacher / Luís Angel Caffarelli (2012) • George Mostow / Michael Artin (2013) • Peter Sarnak (2014) • James Arthur (2015) • Richard Schoen / Charles Fefferman (2017) • Alexandr Alexandrovič Bejlinson / Vladimir Geršonovič Drinfeld (2018) • Jean-François Le Gall / Gregory F. Lawler (2019) |
2020–2029 | Simon Donaldson / Jakov Matvejevič Eliašberg (2020) • George Lusztig (2022) |