Dům Tragického básníka

Mozaika v tablinu, podle níž dostal dům pojmenování. Zachycuje herce, kteří se připravují na satyrské drama, jak to dokumentují jejich kostýmy. Uprostřed zkouší jeden z členů sboru dvojitou píšťalu

Dům tragického básníka (italsky Casa del Poeta Tragic) je název někdejšího obydlí v antických Pompejích. Je situován v severozápadní části města s vchodem z ulice Via delle Terme. Dům je ukázkou typického obydlí z dob římského impéria, zdobeného podlahovými mozaikami a nádhernými nástěnnými malbami.

Za svůj zvláštní název vděčí mozaice umístěné v tablinu (místnosti, ve které majitel přijímal hosty), která představuje divadelní výjev s herci, hudebníky a jevištními scénami. O tom, že jeho majitel byl pravděpodobně obchodník, svědčí půdorysné uspořádání domu - dvě místnosti po stranách vstupního vestibulu sloužily jako obchody.

Historie a popis domu

Původní stavba jinak nevelkého domu pochází z 2. stol. př. Kr.; po zemětřesení v roce 62 po Kr. získal dům zásluhou jeho majitelů výzdobu, která přetrvala až do osudné zkázy města.

Dům byl odhalen v letech 1824 - 1825 s velmi zachovalou výzdobou, která však ve velké míře skončila ve výstavních prostorách Národního archeologického muzea v Neapoli. Dům patřil k typu staveb, které měly hlavní místnosti na jedné ose.

Obětování Ifigénia. Malba na zadní stěně sloupořadí, pocházející z období po roce 62 po Kr. znázorňuje tragédii Ifigenie v Aulidě. Odysseus s Achillem nesou dívku k oběti, vpravo je věštec Kalch s dýkou, vlevo se zahalenou hlavou stojí Agamemnón. Na nebesích je již připravena Artemis, aby zaměnila dívku za laň. Dnes se freska nachází v Národním archeologickém muzeu v Neapoli

Z ulice se do domu vcházelo přímo do protáhlého vestibulu, jehož podlahu zdobila bílá mozaika s pravidelným vzorem. Na ní se vyjímal obraz hnědého psa téměř v životní velikosti, pod kterým byla z barevných úlomků poskládána slova Cave Canem (Pozor pes). Z vestibulu se vstupovalo do prostorného atria, které zdobily malby dokonalé kvality. Je zřejmé, že majitelé si dali záležet na výběru umělce, kterému práci svěřili. Téměř všechny se vztahují k trojskému cyklu: svatba Jupitera a Junony, Chryseův odchod, Achilles předává Bríseovnu a další. Střed atria vyplňuje působivé impluvium, jehož stěny a dno jsou z mramoru.

Do atria ústily místnosti různého určení a odtud se po příkrém schodišti vystupovalo na druhé patro.

Přes atrium a tablinum se procházelo do otevřené zahrady s peristylem, pod kterým se v jeho východní části nacházela známá malba Obětování Ifigénie (dnes v Národním archeologickém muzeu v Neapoli).

Dům tragického básníka je názornou ukázkou, jak si pompejští patriciové zdobili své domovy a jakým dojmem chtěli působit na své spoluobčany. V žádném jiném domě (s výjimkou domu Vettiů) nebylo tolik vzácných maleb s mytologickými náměty jako právě v tomto domě.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dom Tragického básnika na slovenské Wikipedii.

Literatura

  • A. C. Carpiceci, Pompeje dnes a jak vypadaly před 2000 lety, Bonechi Edizioni Il Turismo, Sesto Fiorentino, ISBN 88-7204-243-7
  • S. Nappo, Pompeje - průvodce ztraceným městem, Rebo production, Čestlice, 1999, ISBN 80-7234-043-3

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům Tragického básníka na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech