Gregory Winter

Greg Winter
Greg Winter (2016)
Greg Winter (2016)
Narození14. dubna 1951 (73 let)
Leicester
Alma materTrinity College
Royal Grammar School
Povolánímolekulární biolog, inženýr, biochemik, biolog, chemik a výzkumník
ZaměstnavatelUniverzita v Cambridgi
OceněníColworth Medal (1986)
Louis-Jeantet Prize for Medicine (1989)
Cena Emila von Behringa (1990)
Scheeleova cena (1994)
King Faisal International Prize in Medicine (1995)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gregory P. Winter (* 14. dubna 1951, Leicester) je anglický biochemik, jenž proslul v oblasti tzv. řízené evoluce, prakticky pak vývojem protilátek za pomoci virů. Za to roku 2018 získal Nobelovu cenu za chemii, spolu s Georgem P. Smithem a Frances Arnoldovou.

Vystudoval na univerzitě v Cambridgi a poté působil na tamním ústavu Medical Research Council Laboratory of Molecular Biology, kde později byl i zástupcem ředitele.[1] V Cambridgi založil i tři komerční společnosti: Cambridge Antibody Technology (odkoupena firmou AstraZeneca), Domantis (odkoupena firmou GlaxoSmithKline) a Bicycle Therapeutics.[2] Roku 2004 byl uveden do šlechtického stavu. Roku 2012 získal Cenu kněžny asturské.[3]

Winter využil metodu George P. Smitha zvanou fágový displej, při níž je virus využit pro vývoj nových proteinů. Winter zdokonalil fágový displej tím, že virus je využit k tvorbě léčivé látky či protilátky. První takovou látku, adalimumab, Winter vyvinul roku 2002, proti revmatoidní artritidě. Později byla uznána za lék i proti lupénce nebo zánětlivým onemocněním střev. Metoda byla později použita i v boji s rakovinou.[4]

Reference

  1. Sir Gregory P. Winter | Biography, Humanized Antibody, & Phage Display. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Sir Greg Winter wins the 2018 Nobel Prize in Chemistry. University of Cambridge [online]. 2018-10-03 [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. BENITO, Emilio de. Entrevista | “El siguiente reto son anticuerpos que actúen contra varias dianas”. El País. 2013-04-01. Dostupné online [cit. 2019-03-11]. ISSN 1134-6582. (španělsky) 
  4. Nobelovu cenu za chemii dostali tři vědci za využití sil evoluce. Léčíme díky nim rakovinu, vyrábíme biopaliva a porážíme lupénku. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Nositelé Nobelovy ceny za chemii
1901–1925
1926–1950
1951–1975
1976–2000
  • William Lipscomb (1976)
  • Ilja Prigogine (1977)
  • Peter D. Mitchell (1978)
  • Herbert C. Brown / Georg Wittig (1979)
  • Paul Berg / Walter Gilbert / Frederick Sanger (1980)
  • Ken’iči Fukui / Roald Hoffmann (1981)
  • Aaron Klug (1982)
  • Henry Taube (1983)
  • Robert Merrifield (1984)
  • Herbert A. Hauptman / Jerome Karle (1985)
  • Dudley R. Herschbach / Yuan T. Lee / John Polanyi (1986)
  • Donald J. Cram / Jean-Marie Lehn / Charles J. Pedersen (1987)
  • Johann Deisenhofer / Robert Huber / Hartmut Michel (1988)
  • Sidney Altman / Thomas R. Cech (1989)
  • Elias Corey (1990)
  • Richard R. Ernst (1991)
  • Rudolph A. Marcus (1992)
  • Kary Mullis / Michael Smith (1993)
  • George Olah (1994)
  • Paul J. Crutzen / Mario J. Molina / Sherwood Rowland (1995)
  • Robert Curl / Harold Kroto / Richard Smalley (1996)
  • Paul D. Boyer / John E. Walker / Jens Christian Skou (1997)
  • Walter Kohn / John Pople (1998)
  • Ahmed Zewail (1999)
  • Alan J. Heeger / Alan MacDiarmid / Hideki Širakawa (2000)
  • 2001–
  • William Knowles / Rjódži Nojori / K. Barry Sharpless (2001)
  • John B. Fenn / Kóiči Tanaka / Kurt Wüthrich (2002)
  • Peter Agre / Roderick MacKinnon (2003)
  • Aaron Ciechanover / Avram Herško / Irwin Rose (2004)
  • Robert H. Grubbs / Richard Schrock / Yves Chauvin (2005)
  • Roger D. Kornberg (2006)
  • Gerhard Ertl (2007)
  • Osamu Šimomura / Martin Chalfie / Roger Tsien (2008)
  • Venkatraman Ramakrishnan / Thomas A. Steitz / Ada Jonathová (2009)
  • Richard Heck / Akira Suzuki / Eiči Negiši (2010)
  • Daniel Šechtman (2011)
  • Brian Kobilka / Robert Lefkowitz (2012)
  • Martin Karplus / Michael Levitt / Arieh Warshel (2013)
  • Eric Betzig / Stefan Hell / William E. Moerner (2014)
  • Tomas Lindahl / Paul Modrich / Aziz Sancar (2015)
  • Jean-Pierre Sauvage / Fraser Stoddart / Bernard Feringa (2016)
  • Jacques Dubochet / Joachim Frank / Richard Henderson (2017)
  • Frances Arnoldová / Gregory Winter / George P. Smith (2018)
  • John B. Goodenough / Michael Stanley Whittingham / Akira Jošino (2019)
  • Emmanuelle Charpentierová / Jennifer A. Doudnaová (2020)
  • Benjamin List / David MacMillan (2021)
  • Carolyn R. Bertozziová / Morten Meldal / K. Barry Sharpless (2022)
  • Moungi G. Bawendi / Louis E. Brus / Alexej I. Jekimov (2023)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech