Iron Deep : Reference, Externí odkazy Wikipedie, otevřená encyklopedie

Iron Deep

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Iron Deep
Údaje o jeskyni
Stát	Černá Hora Černá Hora
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Iron Deep je vysokohorská propasťovitá jeskyně, nacházející se v pohoří Maganik v Černé Hoře. Její význam ze sportovního hlediska tkví ve faktu, že se jedná o první (a zatím jedinou) jeskyni, objevenou českými speleology, která překonává hloubku jednoho kilometru. Vstupní propast se nachází pod severovýchodními stěnami Trešteni vrchu ve výšce 1767 m v těžko přístupném a nepřehledném terénu. Vývěrovou oblast zde tvoří kaňon Mrtvice, vzdálený nejkratší čarou asi 2 km, přilehlá dolina s osadou Mrtvo Duboko a nejníže položený vývěr Jame, nalézající se ve výšce 300 m n. m.

Jeskyně byla prozkoumána do dosavadních rozměrů poměrně rychle během tří expedic a to za účasti nevelkého počtu lidí. Vchod byl nalezen v půli expedice 2011 a během ní byla jeskyně objevena těsně pod hranici 500 m. V dalším roce, za pomoci bivaku na konci první vertikální části (-350 m od vchodu), provedli suchožlebští jeskyňáři a jejich kolegové objevný sestup až na kótu -1027 m a následující rok již přinesl další postupy v hloubkách kolem 1100 m.

Dá se říct, že jeskyně Iron Deep se svojí zmapovanou délkou 3360 m a hloubkou 1162 m (55. na světě podle dostupných žebříčků) je poměrně zajímavou a rozmanitou jeskyní. Na její utváření má vliv jak tektonika ve směru jihozápad – severovýchod, tak i tektonika, která je nejvíce znatelná na povrchu a na které je vytvořen i vlastní mrtvický kaňon a to severozápad – jihovýchod, projevující se ve vzniku hlubokých vertikál a přímých horizontů a tmavé, hůře rozpustné vápencové vrstvy, nacházející se v hloubkách od cca 300 do 450 m způsobují vznik dlouhých meandrů téměř beze spádu.

Perspektiv je v současné době mnoho. Vedle tří směrů v nejhlubší části jeskyně a to ke kaňonu, souběžně s ním, směrem na Mrtvo Duboko a nejníže položený vývěr Jame a do nitra masívu se nabízí nová větev s aktivním tokem v meandrech Kajícníků. Z dosavadního průběhu se dá usuzovat, že tento tok poteče svojí vlastní cestou, aniž by se napojil do již objevených částí.^[1]