Juan Negrín

Juan Negrín
Stranická příslušnost
ČlenstvíŠpanělská socialistická dělnická strana (1929–1946)

Rodné jménoJuan Negrín López
Narození3. února 1892
Las Palmas de Gran Canaria
Úmrtí12. listopadu 1956 (ve věku 64 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise (48°51′46″ s. š., 2°23′50″ v. d.)
Grave of Negrín López
Alma materInstitución Libre de Enseñanza
Profesepolitik, vysokoškolský učitel, lékař a profesor
CommonsJuan Negrín López
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juan Negrín y López ([xwan neˈɣɾin]; 3. února 1892, Las Palmas de Gran Canaria – 12. listopadu 1956, Paříž) byl španělský politik a lékař. Byl vůdcem Španělské socialistické dělnické strany (PSOE) a sloužil jako ministr financí. Několikrát byl předsedou Rady ministrů Druhé španělské republiky v letech 1937 až 1945, již v exilu. Byl posledním republikánským premiérem Španělska (1937–1939) během španělské občanské války a v době jeho vlády došlo k porážce republikánských sil povstaleckou frakcí pod vedením generála Franciska Franca. Zemřel v exilu v Paříži.

Žádný z vůdců druhé španělské republiky nebyl tak kritizován jako Negrín, a to nejen frankistickými historiky. Zavrhla ho také důležitá část exilové španělské levice, včetně vedení jeho vlastní Socialistické strany a jeho bývalého přítele Indalecia Prieta, který se stal jeho nepřítelem. Byl uváděn jako hlavní odpovědný za prohru občanské války a obviňován z diktátorského stylu vedení a z toho, že prodal Španělsko sovětským komunistům a vyraboval španělskou státní pokladnu.[1][2] Podle historika Stanleyho G. Payna nebyl po skončení občanské války nikdo nenáviděnější než Negrín.[3] Socialisté Negrína vyloučili v roce 1946, ale v roce 2008 byl posmrtně rehabilitován.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juan Negrín na anglické Wikipedii.

  1. Faber 2011.
  2. UBIETO ARTERA, Antonio; REGLÁ CAMPISTOL, Juan; JOVER ZAMORA, José María; SECO SERRANO, Carlos. Dějiny Španělska. Překlad Simona Bínková, Jiří Kasl, Eva Mánková, Blanka Stárková, Vít Urban. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. 911 s. ISBN 80-7106-117-4. Kapitola Občanská válka, s. 712. 
  3. Payne 2007, s. 275.

Literatura

  • BAHAMONDE MAGRO, Ángel; CERVERA GIL, Javier. Así terminó la Guerra de España. Madrid: Marcial Pons, 1999. ISBN 84-95379-00-7. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • BEEVOR, Antony. 'The battle for Spain. The Spanish civil war. London: Penguin Books, 2006. Dostupné online. ISBN 0-14-303765-X. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • Biografía [online]. [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • FABER, Sebastiaan. Review of: Gabriel Jackson, 'Juan Negrín: Spanish Republican War Leader'. Bulletin for Spanish and Portuguese Historical Studies. Association for Spanish and Portuguese Historical Studies, 2011, s. 183–185. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • FRASER, Ronald. How the Republic was Lost. New Left Review. 2011. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • GRAHAM, Helen. The Spanish Civil War. A very short introduction. New York: Oxford University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-19-280377-1. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • JACKSON, Gabriel. The Spanish Republic and the Civil War, 1931–1939. Princeton: Princeton University Press, 1967. ISBN 0-691-00757-8. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • JACKSON, Gabriel. Juan Negrín: physiologist, socialist and Spanish Republican war leader. Brighton: Sussex Academic Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-84519-376-8. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • MORADIELLOS, Enrique. El enigma del doctor Juan Negrín: Perfil político de un gobernante socialista. Revista de Estudios Políticos. Madrid: Centro de Estudios Políticos y Constitucionales, 2000, s. 245–264. Dostupné online. ISSN 0048-7694. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • MORADIELLOS, Enrique. 1936: Los mitos de la Guerra Civil. Barcelona: Ediciones Península, 2004. ISBN 84-8307-624-1. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • OTERO CARVAJAL, Luis Enrique. La destrucción de la ciencia en España: depuración universitaria en el franquismo. Madrid: Editorial Complutense, 2006. ISBN 84-7491-808-1. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • PAYNE, Stanley G. 40 preguntas fundamentales sobre la guerra civil, cap. 24: Juan Negrín: ¿patriota español u hombre de Moscú? (pg. 275-293). Madrid: La Esfera de los Libros, 2007. ISBN 84-9734-573-8. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • PRESTON, Paul. The Spanish Civil War. Reaction, revolution & revenge. London: Harper Perennial, 2006. ISBN 978-0-00-723207-9. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • PRESTON, Paul. The Spanish Holocaust: Inquisition and Extermination in Twentieth-Century Spain. [s.l.]: W.W. Norton, 2012. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • RUIZ, Julius. La justicia de Franco. Barcelona: RBA Libros, 2012. ISBN 978-84-9006-243-2. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • THOMAS, Hugh. The Spanish Civil War. London: Penguin Books, 2003. ISBN 978-0-14-101161-5. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • VIÑAS, Ángel. Negrín y 35 viejos militantes socialistas. El País. 8 July 2008. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech