Kaštela
Kaštela | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 43°32′54″ s. š., 16°20′18″ v. d. |
Nadmořská výška | 3 m n. m. |
Stát | Chorvatsko![]() |
![]() ![]() Kaštela | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 57,6 km² |
Počet obyvatel | 37 794 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 656,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | kastela |
Telefonní předvolba | 021 |
Označení vozidel | ST |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaštela je název pro konurbaci 7 obcí ve Splitsko-dalmatské župě v Chorvatsku. V roce 2021 zde žilo 37 951 obyvatel, tudíž jsou Kaštela desátým největším chorvatským městem.
Geografie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ae/Ka%C5%A1tel_Su%C4%87urac_v%C4%9B%C5%BE_2.jpg/220px-Ka%C5%A1tel_Su%C4%87urac_v%C4%9B%C5%BE_2.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Kastel_stari.jpg/220px-Kastel_stari.jpg)
Kaštela se nachází ve střední Dalmácii na břehu Kaštelského zálivu Jaderského moře severozápadně od Splitu, západně od Solinu a severovýchodně od Trogiru. Administrativně se jedná o jedno město (souměstí) s přibližně 38 tisíc[1] obyvateli, ačkoliv individuálně mají města mezi 2500 až 6500 obyvateli. V Kaštelu Sućuraci sídlí i radnice celého souměstí.
Ve skutečnosti tvoří Kaštela vzdálenější předměstí druhého největšího města Chorvatska, Splitu.
Historie
Oblast dnešních Kaštelů byla osídlená již v době kamenné. Lokalita byla atraktivní především díky dostupnosti pramenité vody.[zdroj?] V jeskyni Mujina pećina byly nalezeny pozůstatky odpovídající moustériénské kultuře.
Jednotlivé obce se v 20. století postupně začaly spojovat. V roce 1986 byla ustanovena općina Kaštela, která po rozpadu Jugoslávie a vyhlášení nezávislosti Chorvatska získala statut města.
Obyvatelstvo
V Kaštele žilo v roce 2011 dle sčítání lidu celkem 38 667 obyvatel. 97 % z nich se považovalo za Chorvaty a 93 % se přihlásilo k římskokatolické církvi. V roce 1991 (v posledním sčítání lidu, provedeném za existence socialistické Jugoslávie) zde žilo 32 286 obyvatel, z nichž 29 713 se přihlásilo k chorvatské národnosti, 879 k srbské národnosti a zbytek k dalším nebo národnost neuvedl.
Ekonomika
Historicky byla celá oblast ekonomicky založená na zemědělství (obdělávané byly hlavně jižní svahy pohoří Mali Kozjak, které dnes zaplňují různé vily a další domy) a rybolovu. V současné době je dominantní především turismus. V dobách existence socialistické Jugoslávie byla řada místních obyvatel zaměstnávána ve velkých splitských továrnách. Mimo jiné se v blízkosti Kaštelů nacházela také cementárna, která byla známá především díky blízkosti nákladní lanové dráhy. Ta byla v roce 2018 rozebrána.
Doprava
Hlavní silniční tepnou Kaštel je Jadranská magistrála (silnice č. D8), která je propojuje od západu na východ. V oblasti jednotlivých obcí byla přeložena severně od původní komunikace a má podobou čtyřproudé silnice, oddělené od zbytku dopravy a překonávané řadou mostů a lávek.
Severně od Kaštel vede také železniční trať Knin–Split, která má na území města i několik zastávek.
Administrativní dělení
Kaštela (což je v chorvatštině plurál názvu Kaštel) zahrnuje:
- Kaštel Gomilica (4075 obyvatel)
- Kaštel Kambelovac (4505)
- Kaštel Lukšić (4880)
- Kaštel Novi (5309)
- Kaštel Stari (6448)
- Kaštel Sućurac (6236)
- Kaštel Štafilić (2650)
Partnerská města
Bardejov, Slovensko
Hradec Králové, Česko
Kupres, Bosna a Hercegovina
Lindlar, Německo
Přerov, Česko
Pština, Polsko
Sombor, Srbsko
Reference
- ↑ a b Popis stanovništva, kućanstava i stanova 2021. – stanovništvo prema starosti i spolu po naseljima. Croatian Bureau of Statistics. 22. září 2022. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaštela na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Turistické stránky
![]() | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Města a opčiny Splitsko-dalmatské župy | |
---|---|
Města | |
Občiny | Baška Voda • Bol • Brela • Cista Provo • Dicmo • Dugi Rat • Dugopolje • Gradac • Hrvace • Jelsa • Klis • Lećevica • Lokvičići • Lovreć • Marina • Milna • Muć • Nerežišća • Okrug • Otok • Podbablje • Podgora • Podstrana • Postira • Prgomet • Primorski Dolac • Proložac • Pučišća • Runovići • Seget • Selca • Sućuraj • Sutivan • Šestanovac • Šolta • Tučepi • Zadvarje • Zagvozd • Zmijavci |
Města v Chorvatsku podle počtu obyvatel | ||
---|---|---|
750 000+ | ![]() | |
500 000+ | — | |
250 000+ | — | |
100 000+ | ||
50 000+ | ||
30 000+ |