Karel III. Parmský

Karel III. Parmský
Vévoda z Parmy a Piacenzy
Karel III.
Doba vlády	1849–1854
Narození	14. ledna 1823 Villa delle Pianore, Lucca, Parmské vévodství
Úmrtí	27. března 1854 (ve věku 31 let) Parma, Parmské vévodství
Pohřben	Cappella della Macchia, blízko Viareggia
Předchůdce	Karel II.
Nástupce	Robert I.
Manželka	Luisa Marie Terezie z Artois
Potomci	Markéta Bourbonská Robert I. Parmský Alice Bourbonsko-Parmská Jindřich Bourbonsko-Parmský
Otec	Karel II. Parmský
Matka	Marie Tereza Savojská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel III. Ferdinand Bourbonsko-Parmský (it. Carlo III, 14. ledna 1823 – 27. března 1854) byl parmský vévoda v letech 1849 až 1854. Pocházel z parmské větve rodu Bourbonů. Byl jediným synem předchozího vévody Karla II. a jeho ženy Marie Terezy Savojské.

Ferdinand Karel jak byl do nástupu na trůn znám, byl od svého narození nejdříve dědičným princem z Luccy a poté na od roku 1847 krátký čas dědičným princem parmským v době, když zemřela Marie Luisa a bourbonská vláda se v osobě jeho otce Karla II. vrátila do Parmy. Jeho otec ovšem nevládl dlouho, jelikož krátce po jeho nástupu vypukla v roce 1848 revoluce a rodina v čele s Karlem II. z vévodství uprchla. Ferdinand Karel byl nejdříve zadržen v Cremoně a později v Miláně než byl po žádosti britské vlády propuštěn. Poté cestoval přes Maltu do Neapole, kde se opětovně setkal se svojí ženou, která zde porodila následníka trůnu Roberta. Poté pobývala rodina v Anglii a Skotsku.

V srpnu 1848 obsadila Parmu rakouská vojska a Ferdinandův otec Karel II. byl dosazen zpět na trůn. Karel II. ale nevládl dlouho, již následujícího roku v březnu 1849 akdikoval ve prospěch Ferdinanda Karla, který se stal parmským a piacenzským vévodou jako Karel III. Bohužel i jeho vláda netrvalo dlouho. Téměř přesně po pěti letech vlády byl v březnu 1854 na Karla III. spáchán atentát anarchistou Antoniem Carrou, kterému Karlem III. následujícího dne podlehl.

Na vévodský trůn po něm nastoupil jeho nejstarší syn Robert, za něhož vládla jako regentka jeho matka.

Rodina

10. listopadu 1845 se oženil s Luisou Marii Terezou (1819–1864), vnučkou francouzského krále Karla X. Společně měli čtyři děti:

• 1. Markéta Bourbonsko-Parmská (1. 1. 1847 Lucca – 29. 1. 1893 Viareggio)
  • ⚭ 1867 Karel Maria Bourbonský (30. 3. 1848 Lublaň – 18. 7. 1909 Varese), vévoda z Madridu, hlava rodu Bourbonů od roku 1887 až do své smrti
• 2. Robert I. Parmský (9. 7. 1848 Florencie – 16. 11. 1907 Lucca), hlava parmské větve Bourbonské dynastie, poslední vládnoucí vévoda v Parmě, Piacenze a Guastalle a otec poslední rakouské císařovny a uherské královny Zity
  1. ⚭ 1869 princezna Marie Pia Neapolsko-Sicilská (2. 8. 1849 Gaeta – 29. 9. 1882 Biarritz)
  2. ⚭ 1884 Marie Antonie Portugalská (28. 11. 1862 14. 5. 1959 Berg)
• 3. Alice Bourbonsko-Parmská (27. 12. 1849 Parma – 16. 1. 1935 Schwertberg)
  • ⚭ 1868 Ferdinand IV. Toskánský (10. 6. 1835 Florencie – 17. 1. 1908 Salcburk), toskánský velkovévoda v letech 1859–1860, po roce 1860 pouze titulární velkovévoda
• 4. Jindřich Bourbonsko-Parmský (12. 2. 1851 Parma – 14. 4. 1905 Menton), hrabě z Bardi
  • I. ⚭ 1873 princezna Marie Luisa Neapolsko-Sicilská (21. 1. 1855 Neapol – 23. 8. 1874 Pau)
  • II. ⚭ 1876 Adelgunda Braganzská (10. 11. 1858 Bronnbach – 15. 4. 1946 Bern), vévodkyně z Guimarães

Vývod z předků

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel III. Parmský na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Karel II.

Parmský vévoda 1849–1854

Nástupce: Robert I.

Vévodové z Parmy
Pier Luigi (1545–47) Ottavio (1556–86) Alexandr (1586–92) Ranuccio I. (1592–1622) Odoardo (1622–46) Ranuccio II. (1646–94) Francesco (1694–1727) Antonio (1727–31) Karel I. (1731–35) Karel II. (1735–40) Marie Terezie (1740–48) Filip (1748–65) Ferdinand (1765–1802) Cambacérès (Parma) (1808–1814) Lebrun (Piacenza) (1808–1814) Marie Luisa (1814–47) Karel Ludvík (1847–49) Karel III. (1849–54) Robert I. (1854–1859)
Titulární vévoda, žádná implicitní suverenita: Robert (1859–1907) Jindřich (1907–39) Josef (1939–50) Eliáš (1950–59) Robert II. (1959–74) Xaver (1974–77) Carlos Hugo (1977–2010) Carlos (2010–dosud)