Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava
Záhřebská katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava a Arcibiskupský palác
Záhřebská katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava a Arcibiskupský palác
Místo
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Souřadnice45°48′52″ s. š., 15°58′47″ v. d.
Map
Základní informace
Církevkatolicismus
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
ArchitektHermann Bollé
Stavební slohgotická architektura
Výstavba1093
Další informace
AdresaZáhřeb, ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Štěpána a Ladislava, či jen Záhřebská katedrála (chorvatsky Katedrala Uznesenja blažene Djevice Marije i svetih Stjepana i Ladislava nebo zkráceně Zagrebačka katedrala) je hlavní římskokatolická katedrála záhřebské arcidiecéze v chorvatském Záhřebu a největší záhřebská kulturně-historická památka. Věže katedrály jsou nejvyšší stavbou v Chorvatsku.

Dějiny katedrály

Záhřebská katedrála.
Hlavní oltář katedrály

Záhřeb měl k dispozici nejprve malý kostel, vybudovaný mezi 9. a 11. stoletím. Záhřebské biskupství založil uherský král Ladislav I. Svatý v roce 1093, společně se založením města Záhřebu.

Záhřebská katedrála byla postavena v románsko-gotickém stylu. V roce 1242 byla zničena při tatarském vpádu do Uher. Již ve 13. století ji obnovil biskup Timoteus v gotickém stylu. V 16. století byla katedrála obklopena věžemi a hradbami. Mezi lety 1633–1641 dostala renesanční věž. Několikrát katedrálu postihly požáry, ale největší ránou bylo v zemětřesení v roce 1880. Po otřesech byla katedrála opětovně obnovena. Slavnostní dokončení nové katedrály spatřil Záhřeb v roce 1902.[1]

Levá věž prochází od roku 1990 rekonstrukcí[2], v srpnu 2020 stále není dokončena.[3] Staré hodiny byly odstraněny a nahrazeny novými s průměrem 3,2 m o hmotnosti 600 kilogramů.[zdroj?] Na stavbu těchto hodin bylo použito 8 tun bronzu a mosazi.[zdroj?]

V červnu 2011 navštívil papež Benedikt XVI. katedrálu a pomodlil se u hrobky Alojzije Stepinace (1898–1960), záhřebského arcibiskupa a kardinála, který byl v roce 1998 blahoslaven.

22. března 2020 byla katedrála poškozena při zemětřesení.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Záhrebská katedrála na slovenské Wikipedii.

  1. Článek na portálu záhřebského arcibiskupství (chorvatsky)
  2. Článek na stránkách záhřebského turistického portálu (chorvatsky)
  3. ECHO24. České nano slaví úspěch. Nanonátěr chrání katedrálu v Záhřebu - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2020-08-21 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online. 
  4. Chorvatsko zasáhlo silné zemětřesení, způsobilo škody a vyvolalo paniku. iDNES.cz [online]. 2020-03-22 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Katedrály v Chorvatsku
Záhřebská metropolie
Záhřebská katedrála (Nanebevzetí Panny Marie, sv. Štěpána a sv. Ladislava) • Varaždínská katedrála (Katedrála Nanebevzetí Panny Marie) • Sisačská katedrála (Povýšení svatého Kříže) • Bělovarská katedrála (sv. Terezie z Ávily) • Križevecká řeckokatolická katedrála (Nejsv. Trojice) • Križevecká konkatedrála (sv. Kříže) • Záhřebská řeckokatolická konkatedrála (sv. Cyrila a Metoděje)
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava v Záhřebu
Rijecká metropolie
Rijecká katedrála (sv. Víta) • Krkská katedrála (Nanebevzetí Panny Marie) • Gospičská katedrála (Zvěstování Panny Marie) • Porečská katedrála (sv. Eufrazia) • Pulská konkatedrála (Nanebevzetí Panny Marie) • Senjská konkatedrála (Nanebevzetí Panny Marie)
Splitsko-makarská metropolie
Splitská katedrála (sv. Domnia) • Dubrovnická katedrála (Nanebevzetí Panny Marie) • Hvarská katedrála (sv. Štěpána) • Šibenická katedrála (sv. Jakuba) • Trogirská katedrála (sv. Vavřince) • Makarská konkatedrála (sv. Marka) • Kotorská katedrála (sv. Tryfona, Černá Hora) • Korčulská katedrála (sv. Marka) • Stonská katedrála (sv. Blažeje)
Đakovačsko-osijecká metropolie
Đakovačská katedrála (sv. Petra) • Požežská katedrála (sv. Terezie z Ávily) • Osijecká konkatedrála (sv. Petra a Pavla)
Podřízené přímo Svatému stolci
Zadarská katedrála (sv. Anastázie)
Srbská pravoslavná církev
Pravoslavná katedrála v Záhřebu (Proměnění Páně) • Pravoslavná katedrála v Plaškách (Uvedení Přesvaté Bohorodice) • Pravoslavná katedrála v Pakraci (sv. Trojice)
Autoritní data Editovat na Wikidatech