Mittelwerk

Mittelwerk
Základní údaje
Datum založení1943
Datum zániku1945
Adresa sídlaBerlín, Německo
Souřadnice sídla51°32′5,28″ s. š., 10°45′3,6″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek pojednává o raketové továrně u města Nordhausen. Možná hledáte: nacistický koncentrační tábor Mittelbau-Dora.

Mittelwerk GmbH (česky Ústřední dílny) byla v éře nacistického Německa během druhé světové války státní zbrojařská firma, pověřená výrobou raketových zbraní v podzemním továrním komplexu. Založena byla 21. září 1943 „Říšským ministerstvem zbrojení a válečné výroby“ (Reichsministerium für Bewaffnung und Munition). Existovala až do konce války.

Historie

Od roku 1917 v hoře Kohnstein fungoval důl na anhydrit firmy Badische Anilin- und Soda Fabrik. V září 1943 byly díky své výhodné poloze (uprostřed Německa a pod zemí) doly konfiskovány. Vzniklé štoly převzal v roce 1935 státní podnik Wirtschaftliche Forschungsgesellschaft, který ho využíval jako sklad paliva. Podzemní prostory byly rozšířeny a vznikl rozsáhlý systém dvou tunelů A a B v délce 1 800 metrů, které byly postupně propojovány 150 až 200 metrů dlouhými štolami. V srpnu 1943 po bombardování armádního výzkumného střediska raketových zbraní v Peenemünde sem byli přesunuti první vězni z koncentračního tábora Buchenwald. V říjnu vznikl samostatný tábor Mittelbau-Dora (do té doby pobočný tábor Buchenwaldu) a v lednu 1944 pak začala samotná výroba raket Aggregat 4 (V-2), Fieseler Fi 103 (V-1) a leteckých motorů.[1]

11. dubna 1945 byla továrna osvobozena americkými vojsky, nicméně pro většinu vězněných bylo pozdě, protože továrna byla již evakuovaná a uvnitř byli ponechání pouze mrtví a umírající, zdraví vězni byli posláni na tzv. Todesmarsch (pochod smrti). Nalezené vybavení bylo zabaveno a převezeno do Spojených států.

Personál

Generálním manažerem továrny byl od května 1944 až do ukončení provozu Georg Rickhey. Přímým nadřízeným všeho personálu v Mittelwerk byl Hans Kammler. Mezi další německý personál patřili Albin Sawatzki, Arthur Rudolph, Magnus von Braun, Guenther Haukohl, Hans Fridrich, Hans Palaoro a Rudolph Schlidt.

Oběti

V továrně pracovalo přes 60 000 vězňů. Podle odhadů zde z nich při výrobě raket více než 20 000 zemřelo.[2] Z toho asi 9000 na vyčerpání, 350 bylo oběšeno (200 pro sabotáž) a zbytek zemřel na podvýživu nebo nemoci (tuberkulóza, zápal plic, průjem).

Odkazy

Reference

  1. UNZEITIG, Josef Ivo. Dora – tábor utrpení a smrti. Ostrava: Profil, 1988. 121 s. S. 7–8. 
  2. UNZEITIG, Josef Ivo. Dora - tábor utrpení a smrti. Ostrava: Profil, 1988. 121 s. S. 14. 

Literatura

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech