Německé Rakousko
Republika Německé Rakousko Republik Deutsch-Österreich
| |||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||
Hlavní město | |||||||||||||||||
Rozloha | 118 311 km² (oficiálně) | ||||||||||||||||
Nejdelší řeka | Dunaj | ||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||
Počet obyvatel | 10 370 000 (oficiálně) | ||||||||||||||||
Národnostní složení | Němci, Češi, Moravané | ||||||||||||||||
Jazyky | |||||||||||||||||
Náboženství | římskokatolické (majoritní), luteránské, reformované, judaistické | ||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||
Státní zřízení | |||||||||||||||||
Měna | Rakousko-uherská koruna (bankovky s přetiskem Deutschösterreich) | ||||||||||||||||
Vznik | zánik Rakouska-Uherska | ||||||||||||||||
Zánik | |||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||
|
Německé Rakousko (německy Deutsch-Österreich či Deutschösterreich), celým názvem Republika Německé Rakousko (německy Republik Deutsch-Österreich), byl státní útvar existující v letech 1918–1919. Byl vyhlášen na konci první světové války v předlitavské části Rakousko-Uherska.
Historie
Na konci první světové války došlo k rozbití Rakousko-Uherska a na území Předlitavska (rakouské části dvojmonarchie) se začaly formovat menší národní státy.
Němečtí poslanci rakouské Říšské rady ustavili Prozatímní národní shromáždění Německého Rakouska ve Vídni a zvolili pro tuto nově vzniklou německou zemi 21. října 1918 název „Německé Rakousko“. Následujícího dne odmítli monarchistické zřízení a prohlásili tento stát za republiku. Cílem státu Německé Rakousko bylo spojení těchto oblastí s Německou říší.[1] Toto spojení však zakázala saintgermainská smlouva.[2] Nárokoval si též velké části Československa, kde dle posledního sčítání lidu většinu tvořilo obyvatelstvo, jejichž obcovací řečí (Umgangssprache) byla němčina. Jednalo se převážně o pohraničí Zemí Koruny české a také o městské exklávy Brno, Olomouc a Jihlavu.
21. října 1918 též němečtí poslanci z českých zemí předem odmítli vznik samostatného Československa a oznámili úmysl české země rozdělit a takto vzniklou německou část připojit k Německému Rakousku.[3] 28. října 1918 Češi a Slováci vyhlásili vznik Československa.
Smlouvou ze Saint-Germain, podepsanou 10. září 1919 a vstoupivší v platnost 16. července 1920, bylo po lidovém hlasování schváleno rozpuštění Rakousko-Uherska. Smlouva mimo jiné uzákonila název státu Österreich, včetně určení hranic státu.
Oblasti nárokované Německým Rakouskem
Dějiny Rakouska
|
---|
|
|
|
|
|
- Dolní Rakousko (včetně Německé jižní Moravy), hlavní město Vídeň
- Horní Rakousko (včetně Šumavské župy), hlavní město Linec
- Štýrsko (včetně okolí Mariboru), hlavní město Štýrský Hradec
- Korutansko (včetně některých oblastí v dnešním Slovinsku), hlavní město Klagenfurt
- Tyrolsko (včetně Jižního Tyrolska, ale bez oblasti Trentino), hlavní město Innsbruck
- Vorarlbersko, hlavní město Bregenz
- Salcbursko, hlavní město Salcburk
- Německé Čechy (Deutschböhmen), hlavní město Liberec
- Sudetsko (Sudetenland), hlavní město Opava
Odkazy
Reference
Literatura
- HOUŽVIČKA, Václav. Návraty sudetské otázky. Praha: Karolinum, 2005. 546 s. ISBN 80-246-1007-8.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Německé Rakousko na Wikimedia Commons
- Velký znak Německého Rakouska a Země Koruny české 1918–1919[nedostupný zdroj]
Německé Rakousko | |
---|---|
Historie | Zánik Rakousko-Uherska • Provizorní národní shromáždění • Obsazení Sudet (1918) • Saintgermainská smlouva • České Rakousy |
Provincie | Dolní Rakousy (zahrnující Německou jižní Moravu¹) • Horní Rakousy (zahrnující Šumavskou župu¹) • Štýrsko (zahrnující Dolní Štýrsko³) • Korutany (zahrnující slovinské Korutany³) • Tyrolsko (zahrnující Jižní Tyrolsko²) • Vorarlbersko • Salcbursko • Německé Čechy¹ • Sudetenland¹ |
¹Začleněno do Československa. ²Začleněno do Itálie. ³Začleněno do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců |