René I. z Anjou

René I.
Neapolský král
Portrét
René I. z Anjou
Doba vlády1435–1442
TitulyHrabě z Guise a vévoda z Anjou
Narození16. ledna 1409
Angers, Vévodství Anjou
Úmrtí10. července 1480
Aix-en-Provence, Hrabství Provence
PředchůdceJohana II. Neapolská
NástupceAlfons I. Neapolský
ManželkyI. Izabela Lotrinská
II. Jeanne de Laval
PotomciJan II.
Ludvík
Jolanda
Markéta
Karel
Jan
Jana Blanka
Madeleine
RodAnjouovci
DynastieKapetovci
OtecLudvík II. z Anjou
MatkaJolanda Aragonská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

René z Anjou (italsky: Renato, okcitánsky: Rainièr; 16. ledna 1409 Angers10. července 1480 Aix-en-Provence) byl od roku 1434 do roku 1480 vévoda z Anjou a provensálský hrabě. Od roku 1435 do roku 1442, kdy byl sesazen, byl také jako René I. neapolským králem. Svá poslední léta strávil v Aix-en-Provence a ve Francii je tak známý jako Dobrý král René (okcitánsky: Rei Rainièr lo Bòn; francouzsky: Le bon roi René).

René byl členem rodu Valois-Anjou, kadetské větve francouzského královského rodu, a pravnuk krále Jana II. Francouzského. Byl princem královské krve a po většinu svého dospělého života také švagrem vládnoucího krále Karla VII. Francouzského. Kromě výše uvedených titulů byl několik let také barským a lotrinským vévodou.

Život

Triptych „Hořící keř“ v katedrále v Aixu: René I. s druhou chotí Janou

Byl druhorozeným synem vévody Ludvíka II. z Anjou, po jehož smrti v roce 1417 se stal hrabětem z Guise. Jeho matkou byla Jolanda, dcera krále Jana I. Aragonského.

V roce 1419 se René oženil s dědičkou Lotrinského vévodství a po tchánově smrti se stal lotrinským vévodou. Matčin strýc biskup Ludvík z Baru, který se po smrti bratra Roberta I. stal vévodou, předal novomanželům barský vévodský stolec. Vlády nad Anjou, Forcalquier a Provence se ujal po bratrově smrti v roce 1434. René I. byl také titulárním králem jeruzalémským a králem neapolským.

René I. z Anjou byl na rozdíl od mnoha svých vrstevníků spíše dvořanem než bojovníkem. Je možno říct, že byl do jisté míry předchůdcem kultivovaných knížat italské renesance a z trochou nadsázky lze tvrdit, že předběhl svou dobu. Dosáhl vynikajícího vzdělání, psal poezii a různá mystická podobenství. Vypracoval také několik souhrnných pravidel turnajů. Je nepopíratelnou osobností pro hnutí, které dnes nazýváme renesance.[zdroj?]

Kulturní zmínky

Vystupuje jako "Reigner" ve hře Williana Shakespeara Jindřich VI. hra první. Jeho údajná chudoba jako krále byla ve hře satirizována. Předstírá že je Dauphin, aby přelstil Johanu z Arku, Johana ho prokoukne a později začne tvrdit, že je nese jeho potomka.

V roce 1845 napsal dánský poetik napsal hru Dcera krále Reného o Reném a jeho dceři Jolandě Barské; dílo bylo později adoptováno do opery Lolanta od Tchajkovského.


Potomci

Náhrobek Reného I. a jeho první choti Izabely v katedrále v Angers, zničen 1794

René byl ženatý dvakrát. Jeho první chotí se v Nancy v roce 1419 stala Izabela Lotrinská, dcera lotrinského vévody Karla II. a Markéty Falcké. Z tohoto manželství se dospělosti dožily tři děti. Izabela zemřela v roce 1453 a René se 10. září 1454 nedaleko Angers oženil s Janou z Lavalu. Manželství zůstalo bezdětné.

  • Jan II. (1425–1470), lotrinský vévoda ∞ 1444 Marie Bourbonská
  • René (1426–?)
  • Ludvík (1427–1444), markrabě z Pont-à-Moussonu
  • Mikuláš (2. listopadu 1428–1430), vévoda z Baru
  • Jolanda (2. listopadu 1428 – 23. března 1483), vévodkyně lotrinská a z Baru, ⚭ 1445 hrabě Fridrich II. z Vaudémontu (1428–1470)
  • Markéta (23. března 1430 – 25. srpna 1482), ⚭ 1445 král Jindřich VI. (6. prosince 1421 – 21. května 1471), anglický král v letech 1422–1461 a 1470–1471, de iure král francouzský v letech 1422–1453
  • Karel (1431–1432), hrabě z Guise
  • Luisa (1436–1438)
  • Anna (1437–1450)
  • Isabela

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Filip VI. Francouzský
 
 
Jan II. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Jana Burgundská
 
 
Ludvík I.
 
 
 
 
 
 
Jan Lucemburský
 
 
Jitka Lucemburská
 
 
 
 
 
 
Eliška Přemyslovna
 
 
Ludvík II. Neapolský
 
 
 
 
 
 
Vít I. z Blois-Châtillonu
 
 
Karel z Blois
 
 
 
 
 
 
Markéta z Valois
 
 
Marie ze Châtillonu
 
 
 
 
 
 
Vít z Penthièvre
 
 
Johana Bretaňská
 
 
 
 
 
 
Jeanne d'Avaugour
 
René I. z Anjou
 
 
 
 
 
Alfons IV. Aragonský
 
 
Petr IV. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Teresa d'Entença
 
 
Jan I. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Petr II. Sicilský
 
 
Eleonora Sicilská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Korutanská
 
 
Jolanda Aragonská
 
 
 
 
 
 
Jindřich IV. z Baru
 
 
Robert I. z Baru
 
 
 
 
 
 
Jolanda z Dampierre
 
 
Jolanda z Baru
 
 
 
 
 
 
Jan II. Francouzský
 
 
Marie Francouzská
 
 
 
 
 
 
Jitka Lucemburská
 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Předchůdce:
Ludvík II.
Znak z doby nástupu Hrabě z Guise
14171425
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan II.
Předchůdce:
Ludvík
Znak z doby nástupu Vévoda z Baru
Markrabě z Pont-à-Moussonu

14191480
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan II. Jolanda
Předchůdce:
Ludvík III.
Znak z doby nástupu Vévoda z Anjou
Hrabě z Provence a Forcalquier

Titulární jeruzalémský král
14341480
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel IV.
Předchůdce:
Johana II.
Znak z doby nástupu Neapolský král
14351442
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Alfons I. Velkodušný
Autoritní data Editovat na Wikidatech