Vysoká pláň

Vysoká pláň
Vysoká pláň z vrcholu Violíku

Vrchol	1497 m n. m.
Prominence	13 m ↓ Sněžné jámy
Izolace	1 km → Vysoké kolo^[1]
Seznamy	Tisícovky v Česku Hory a kopce Krkonoš #6
Poloha
Stát	Česko Česko Polsko Polsko
Pohoří	Krkonoše / Krkonošské hřbety / Slezský hřbet / Západní Slezský hřbet
Souřadnice	50°46′43″ s. š., 15°33′17″ v. d.
Vysoká pláň
Hornina	žula
Povodí	Labe, Odra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká pláň je hora v Krkonoších, ležící na česko-polské hranici na Západním Slezském hřbetu mezi Vysokým kolem a Violíkem, asi 7 km SZ od Špindlerova Mlýna. Na polské straně vrcholu stojí Vysílač Sněžné jámy, asi nejzajímavější (a určitě nejnepřehlédnutelnější) stavba na hřebenech Krkonoš.

Vrchol

Český vrchol Vysoké pláně (nejvyšší bod na českém území) se nachází jihozápadně od budovy vysílače ve výšce 1490 m n. m. Nejvyšší bod ve výšce 1497 m tvoří vrchol skaliska Krakonošova kazatelna, ležícího již na polské straně, bezprostředně u budovy vysílače. Podle kritérií projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska jde o tzv. vedlejší vrchol Vysokého kola, protože prominence českého vrcholu (převýšení od sedla s Vysokým kolem) je menší než 15 m. Vrcholová část je porostlá řídkou klečí.

Přístup

Vysoká pláň je přístupná po červeně značené cestě česko-polského přátelství nebo po žlutě značené cestě od Labské boudy.

Historie vysílače

Podrobnější informace naleznete v článku Vysílač Sněžné jámy.

V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla v těchto místech postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 1896–97 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven několikapatrový luxusní horský hotel Schneegrubenbaude s vyhlídkovou věží, se 44 dvoulůžkovými pokoji a několika jídelnami. Za druhé světové války se hotel stal rekreačním zařízením německé Luftwaffe. Po roce 1945 se budově začalo říkat Wawel, pro její podobnost s krakovským královským hradem. V roce 1950 zprovoznil Polský klub turistů PTTK v bývalém hotelu bufet a pouze několik lůžek, který sloužil do roku 1960, kdy byl na zbořeništi zdí bývalého hotelu zřízen provizorní TV vysílač pro přenos signálu z olympijských her v Římě. Současnou podobu získala budova po přestavbách v letech 1960-1964 a 1974-1978.

Sněžné jámy

Podrobnější informace naleznete v článku Sněžné jámy.

Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně. Jáma na severním svahu se jmenuje Malá Sněžná jáma (polsky Mały Śnieżny Kocioł), 550 m dlouhá, 400 m široká a 300 m hluboká, na východním svahu je Velká Sněžná jáma (polsky Wielky Śnieżny Kocioł), 800 m dlouhá, 600 m široká a 300 m vysoká, na jejímž dně se nacházejí ledovcová jezírka Śnieżne Stawki. Sněžné jámy jsou výborným příkladem alpské krajiny, zastoupené řadou vzácných rostlin (např. lomikámen sněžný, lomikámen vstřícnolistý aj.).

Reference

↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz

Externí odkazy

Vysoká pláň na Tisicovky.cz
Historie vysílače na Krnap.cz
Sněžné jámy na Turistika.cz

Krkonošské tisícovky

Hlavní vrcholy (54)	Sněžka (1603 m) • Luční hora (1555 m) • Studniční hora (1555 m) • Vysoké kolo (1509 m) • Stříbrný hřbet (1490 m) • Violík (1472 m) • Malý Šišák (1440 m) • Kotel (1435 m) • Zadní Planina (1423 m) • Harrachovy kameny (1421 m) • Mužské kameny (1416 m) • Dívčí kameny (1414 m) • Svorová hora (1411 m) • Zlaté návrší (1411 m) • Růžová hora (1393 m) • Liščí hora (1363 m) • Lysá hora (1344 m) • Železný vrch (1321 m) • Stoh (1320 m) • Černá hora (1300 m) • Luboch (1296 m) • Tabule (1284 m) • Světlá (1245 m) • Medvědín (1235 m) • Čihadlo (1216 m) • Plešivec (1209 m) • Přední Planina (1198 m) • Lysečinská hora (1190 m) • Jelení hora (1173 m) • Slatinná stráň (1153 m) • Vlčí hřeben S (1140 m) • Lesní hora (1129 m) • Vlčí hřeben (1124 m) • Vlčí hřeben J (1119 m) • Pěnkavčí vrch (1105 m) • Dlouhý hřeben (1085 m) • Mechovinec (1081 m) • Kraví hora (1072 m) • Mrtvý vrch (1062 m) • Černá skála (1042 m) • Vlašský vrch (1037 m) • Zadní Žalý (1036 m) • Šeřín (1035 m) • Dvorský les (1035 m) • Preislerův kopec (1035 m) • Jelení vrch (1025 m) • Čertova hora (1023 m) • Přední Žalý (1018 m) • Pevnost (1012 m) • Struhadlo (1007 m) • Mravenečník (1006 m) • Javor (1002 m) • Janova skála SZ (1002 m) • Špičák (1001 m)

Vedlejší vrcholy (19)	Vysoká pláň (1490 m) • Stříbrné návrší (1433 m) • Mužské kameny V (1415 m) • Vrbatovo návrší (1412 m) • Kozí hřbety V (1387 m) • Kozí hřbety (1318 m) • Světlý vrch (1316 m) • Čelo (1270 m) • Kamenec (1239 m) • Žlabský vrch (1218 m) • Plešivec V (1196 m) • Signál (1170 m) • Hornomísečská skála (1047 m) • Harrachova skála (1035 m) • Kozlí hřbet (1034 m) • Dlouhý hřeben S (1031 m) • Kutná J (1010 m) • Kutná (1002 m) • Janova skála (1001 m)

Polské vrcholy (8)	Śmielec (1424 m) • Tępy Szczyt (1387 m) • Kopa (1377 m) • Szrenica (1362 m) • Sucha Góra (1113 m) • Przedział (1063 m) • Borowa Góra (1056 m) • Wołowa Góra (1040 m)