Arménské písmo
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: nekonzistentní/nekompletní info – např. v úvodu je přepis Hayoc', dle tabulky Hayoč; Chačaturjan v čl. Chačatrjan, dle tabulky Xačatryan
| Arménské písmo | |
|---|---|
 | |
| Typ | Abeceda |
| Mluvené jazyky | arménština |
| Vytvořeno | Mesrop Maštoc |
| Časové období | 405–dosud |
| Sestry | Latinka Koptské písmo Gruzínská písma Cyrilice |
| ISO 15924 | Armn |
| Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode. | |
Arménské písmo (arménsky Հայոց գրեր – Hayoc' grer) bylo vytvořeno Mesropem Maštocem kolem roku 405, aby bylo možné napsat arménský překlad Bible. Původ písmen není zcela jistý, ale s největší pravděpodobností vycházel z abecedy řecké. Ačkoli oba dnešní dialekty arménštiny, západní i východní, používají stejnou abecedu, výslovnost některých písmen je odlišná.
Během let se změnilo nejen pořadí jednotlivých písmen, ale i jejich počet. Nejvíce nových písmen bylo přijato během středověku, a to kvůli tomu, aby se jimi mohly vyjádřit cizí hlásky. Znaky se používaly i na zápis arménských číslic. Arménským písmem píše, nebo psalo několik dalších jazyků (například kurdština během sovětské éry, nebo lomavrenština).
| Jméno | malá písmena | VELKÁ PÍSMENA | Přepis | Číselná hodnota | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Ayb | ա | Ա | a | 1 |
| 2 | Ben | բ | Բ | b | 2 |
| 3 | Gim | գ | Գ | g | 3 |
| 4 | Da | դ | Դ | d | 4 |
| 5 | Yech` | ե | Ե | e | 5 |
| 6 | Za | զ | Զ | z | 6 |
| 7 | Eh | է | Է | ē | 7 |
| 8 | Öt` | ը | Ը | ë | 8 |
| 9 | T`o | թ | Թ | t’ | 9 |
| 10 | Zhe | ժ | Ժ | ž | 10 |
| 11 | Ini | ի | Ի | i | 20 |
| 12 | Liun | լ | Լ | l | 30 |
| 13 | Xeh | խ | Խ | x | 40 |
| 14 | C'a | ծ | Ծ | c | 50 |
| 15 | Ken | կ | Կ | k | 60 |
| 16 | Ho | հ | Հ | h | 70 |
| 17 | Dz'a | ձ | Ձ | j | 80 |
| 18 | Ghat | ղ | Ղ | ł | 90 |
| 19 | Cheh | ճ | Ճ | č | 100 |
| 20 | Men | մ | Մ | m | 200 |
| 21 | Yi | յ | Յ | y | 300 |
| 22 | Nu | ն | Ն | n | 400 |
| 23 | Sha | շ | Շ | š | 500 |
| 24 | Vo | ո | Ո | o | 600 |
| 25 | Ch`a | չ | Չ | č’ | 700 |
| 26 | Peh | պ | Պ | p | 800 |
| 27 | Jheh | ջ | Ջ | ǰ | 900 |
| 28 | Rra[zdroj?] | ռ | Ռ | ṙ | 1000 |
| 29 | Seh | ս | Ս | s | 2000 |
| 30 | Vew | վ | Վ | v | 3000 |
| 31 | Tiun | տ | Տ | t | 4000 |
| 32 | Reh | ր | Ր | r | 5000 |
| 33 | C`o | ց | Ց | c | 6000 |
| 34 | Hiun | ւ | Ւ | w | 7000 |
| 35 | P`iur | փ | Փ | p’ | 8000 |
| 36 | K`eh | ք | Ք | k’ | 9000 |
| 37 | Oh | օ | Օ | ō | 10000 |
| 38 | Feh | ֆ | Ֆ | f | 20000 |
| Jméno | Znak |
|---|---|
| Malá ligatura Ech` Wiwn (slouží jako ampersand) | և |
| Modifikátor písmen | |
| Modifikátor písmena levý půlkruh | ՙ |
| Apostrof = Arménský modifikátor písmena pravý půlkruh | ՚ |
| Modifikátor značka emfaze = Shesht | ՛ |
| Interpunkce | |
| Vykřičník = Bac`aganch`akan Nshan | ՜ |
| Čárka = Bowt` | ՝ |
| Otazník = Harc`akan Nshan | ՞ |
| Zkratka = Patiw | ՟ |
| Konec = Verjhaket | ։ |
| Pomlčka = Ent`amnay | ֊ |
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu arménské písmo na Wikimedia Commons
| Seznam písemných systémů | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Typy písem |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Fiktivní písma | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
